26. 10. 2015 Blansko – Když jsem se tuto sobotu ráno probudil, tak za okny byla mlha hustá tak, že by snad ani nešla krájet. Předpověď počasí sice hovořila o slunném a teplém dni, ale zatím tomu nic nenasvědčovalo. S přibývajícími hodinami bylo vidět, že sluníčko se za mlhou ukazuje čím dál tím víc a můj optimismus měl také vzrůstající tendenci. Přes všemožné prvotní obavy jsem dospíval k názoru, že 20. ročník Půlmaratonu Moravským krasem bude jistě vydařenou akcí, na kterou budou stovky běžců vzpomínat v těch nejlepších barvách. Když se pak po obědě sluníčko ukázalo v plné síle, mlha zmizela a nad hlavou jsem měl jen modrou tak už jsem vůbec nepochyboval.

Půlmaraton Moravským krasem není jen závod na této olympijské distanci, ale i doprovodný program se spoustou běhů na kratších i delších tratích. Ti nejmenší, svá bežecká vystoupení, absolvovali ještě v mlžném oparu. Ti zdatnější si trasu kolem nám. Republiky nebo Běh městem na 2,4 km mohli vychutnat už za krásného slunného počasí. Na ty nejzdatnější pak čekalo 21,0975 km, a na start ve 13.50 hod. se jich postavil téměř rekordní počet. Oproti dosavadnímu rekordu z roku 2013 zaostali letos jen o 20 účastníků, tzn. že v sobotu vyběhlo vstříc půlmaratonské trase 1180 běžců. S velkým potěšením lze konstatovat, že vyjma tří běžců, dokončili všichni.

Ze závodu jsem chtěl pořídit nějaké fotografie, protože vím, jak se běžci na nich často hledají a zařazují si je do svých rodinných alb. Vybral jsem si tedy místo na ul. Poříčí a jako své stanoviště jsem si vybral nově zbudovaný ostrůvek u přechodu pro chodce směrem k blanenskému aquaparku. Říkal jsem si, že mezi prvním a druhým kolem si budu moc chvilku odpočinout, ale to jsem se spletl. Nastala totiž situace, že ti nejrychlejší postupně pohltili běžce z předchozího okruhu a tím pádem se vytvořil jeden velký běžecký had. Bohužel leteckými záběry nedisponuji, ale musel by to být nádherný pohled. Nadpis tohoto článku jistě není nadnesený, protože v jeden moment jsem měl pocit, že mě běžecké moře skutečně pohltí. To se na mě jako vlna za vlnou valili další a další běžečtí nadšenci. Na jejich tvářích bylo vidět, že si úvodní kilometry skutečně užívají a věřím tomu, že jim nadšení zůstalo až do cíle.

Je vidět, že organizační změny, zapříčiněné stavebními úpravami v Blansku, běžce neodradili. Ba naopak. Na sobotní akci si počkali a příjemné říjnové počasí možná oslovilo i ty, kteří by na srpnový termín nesebrali tolik odvahy. Třeba bude říjnový termín do budoucna tou správnou cestou. Běžci už jsou za září a říjen zpátky ve formě, protože červenec a srpen k velkému trénování zrovna nepřejí. Ať je tomu tak či onak, v sobotu to byla super akce.

VÝSLEDKY ZDE

FOTKY ZDE

autor Jiří Vrtílka